O nás

Vítejte na stránkách Fakta o zdraví, kde se dočtete skutečnosti často opomíjené českými mainstreamovými médii – ohledně zdraví, stravy, ekologie. Zdroje, ze kterých texty čerpáme a překládáme jsou oficiální lékařské, vědecké, ekonomické instituce, nebo uvádíme článek s patřičnými odkazy či jméno autora.

Další oběť: Po očkování H1N1 skončil mladý atlet z Virginie na invalidním vozíku.

Mladý sportovec z Virginie skončil na invalidním vozíku během několika hodin po očkování proti prasečí chřipce. Jordan McFarland onemocněl syndromem Guillain-Barré , onemocněním dávaným do souvislosti s očkováním proti chřipce.
14letého Jordana po injekci začala silně bolet hlava, dostal křeče do svalů a slabost v nohou.

Více v angličtině na:

http://www.naturalnews.com/027473_Guillain-Barre_Syndrome_swine_flu_vaccine.html

Konzumace masa zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou

Poslední revize zveřejněná v časopise Diabetologia přidává další důkazy spojující konzumaci masa s cukrovkou. Lidé konzumující nejvíce masa mají nejvyšší riziko onemocnění cukrovkou 2. typu. Konzumace červeného masa a uzenin je spojována s 21 a 41 procentním nárůstem rizika, dle pořadí. Tato revize byla systematickým hodnocením shromážděných dat z předešlých 12 studií.

Zdroj: Komise lékařů za zodpovědnou medicínu http://www.pcrm.org/news/archive091030a.html

Matky konzumující více zeleniny sníží svému dítěti riziko onemocnění cukrovkou

V nové studii publikované v Pediatric Diabetes, vědci zjistili, že u žen konzumujících nejméně zeleniny během těhotenství, je větší pravděpodobnost, že jejich děti onemocní cukrovkou typu 1.

Ve srovnání s ženami konzumujícími zeleninu denně, ty, které jedly zeleninu pouze třikrát až pětkrát týdně, měly 71 procentní zvýšení rizika mít dítě s cukrovkou.

Zdroj: Komise lékařů za zodpovědnou medicínuhttp://www.pcrm.org/news/archive091030b.html

Zisky poháněná propaganda očkování proti prasečí chřipce – odřete je co nejvíc, 2. část

Autor: Evelyn Pringle

9. května 2009 řekl Robin Robinson, ředitel ministerstva zdravotnictví a služeb veřejnosti, který má na starosti dozor nad šířením pandemie, listu Washington Post, že třebaže úřední činitelé podnikají kroky k vývoji vakcíny proti prasečí chřipce v dostatečných dávkách pro každého „muže, ženu a dítě“, pokud pandemie „vyšumí“, budou tyto plány odvolány.

Pandemie vyšuměla, ovšem vlak snadných zisků z prodeje vakcín se valí dál. 16. září 2009 oznámila agentura Reuters, že počet úmrtí na pandemii způsobenou virem prasečí chřipky H1N1 bude pravděpodobně nižší, než byly předchozí odhady.

Myslím si, že nedojde-li k mutaci viru, můžeme říci, že se nacházíme v pandemické kategorii 1. Tato skutečnost vyšla najevo relativně nedávno,“ řekl dr. Marc Lipsitch z Harvardu, odborník na infekční nemoci, mluvčí setkání specialistů na chřipku svolaného Americkým institutem medicíny.

„Zprávy jsou rozhodně lepší, než byly v květnu a dokonce ještě lepší, než byly na začátku srpna,“ poznamenal.

Index pandemické závažnosti vypracovaný americkou vládou má pět kategorií, přičemž kategorie 1 je srovnatelná se sezónní chřipkovou epidemií. U sezónní chřipky nepřesahuje poměr úmrtí 0,1%, píše agentura Reuters. Kategorie 5 by byla srovnatelná s chřipkovou pandemií z roku 1918, u níž byl odhadovaný počet úmrtí 2% nebo i víc.

Lipsitch shromáždil informace, kolik lidí na světě nahlásilo chřipkové příznaky, které by ve skutečnosti mohly, ale také nemusely být chřipkou a také vládní údaje o aktuálních hospitalizacích a potvrzených úmrtích, a „vyšel mu poměr úmrtnosti na prasečí chřipku mezi 0,007 a 0,045 procenty,“ píše agentura Reuters.

„Nové informace o tom, kolik lidí se infekcí nakazilo, a přitom vážně neonemocnělo nebo nezemřelo, pohled na pandemii prasečí chřipky poněkud zmírňují,“ řekl Lipsitch.

Minimální počet úmrtí na prasečí chřipku

Světová kniha faktů CIA (CIA World Factbook) odhaduje, že celkový počet obyvatel na světě se nyní blíží k 6,8 miliardám, a počet obyvatel USA je něco málo nad 307 milionů. Na začátku propagandistické kampaně proti prasečí chřipce odborníci usoudili, že by se síla pandemie dala měřit sledováním statistik z jižní polokoule, kde probíhá chřipková sezona od května do září, v tamních podzimních a zimních měsících.

Na jižní polokouli žije mezi 10 až 12% světové populace, což znamená, když vezmeme průměr 11%, že počet obyvatel na jižní polokouli činí zhruba 760 milionů lidí.

Podle populačních údajů z roku 2008 ze stránek Nation Master.com a statistik z webových stránek FluCount.org činil celkový počet úmrtí na prasečí chřipku k 30. září 2009 ve třinácti zemích jižní polokoule a třech zemích, které se z většiny rozkládají na jižní polokouli, pouze 2386, přičemž 628,3 milionů lidí z celkové populace nedostalo proti prasečí chřipce žádnou vakcínu.

V Indii žije podle Světové knihy faktů přibližně 1,7 miliard lidí, čili zhruba jedna šestina světové populace. K 11. říjnu 2009 činil počet úmrtí na prasečí chřipku v Indii podle listu Times of India pouhých 385 lidí.

6. října 2009 oznámila agentura Associated Press, že „CDC (Středisko pro kontrolu nemocí) nemá přesné údaje o úmrtích na prasečí chřipku a hospitalizacích, ovšem z existujících zpráv vyplývá, že od té doby, co byl virus v dubnu identifikován, má infekce na svědomí přes 600 úmrtí a více než 9000 hospitalizací.“

Nicméně v článku dál stojí, že „americké zdravotnické autority doufají, že během příštích pár měsíců naočkují vakcínou proti prasečí chřipce více než polovinu třistamilionové populace.“

K prvnímu případu úmrtí na prasečí chřipku v armádě, která je se svými 552,425 vojáky největší militaristickou organizací na světě, došlo podle Associated Press až 10.září 2009. V té době to bylo zatím jediné úmrtí mezi 1,4 miliony mužů a žen v uniformě.

Přesto se musí všichni příslušníci armády nechat proti prasečí chřipce povinně očkovat. „Pentagon nakoupil 2,7 milionu dávek vakcíny a 1,4 milionu je určeno vojenskému personálu v aktivní službě,“ oznámila agentura Associated Press 29. září 2009.

„Očkovat se musí nechat rovněž příslušníci Národní gardy v aktivní službě, stejně jako civilní zaměstnanci Ministerstva obrany, kteří zaujímají kriticky důležité pozice,“ stojí v článku.

V roce 2007 činil počet obyvatel pod 20 let věku podle Amerického statistického úřadu 27,8% populace, což znamená, že lidí pod dvacet let věku je zhruba 82,8 milionu. Na konci září CDC nahlásilo pouhých 76 případů úmrtí na prasečí chřipku mezi americkými dětmi a mládeží.

Dr. Anne Schuchat, ředitelka Národního střediska pro imunizaci a respirační nemoci, sdělila reportérům, že výše dětské úmrtnosti se během uplynulých tří chřipkových sezon různila od 46 do 88 případů, což se naprosto neshoduje s fakty uváděnými CDC, a sice že počet úmrtí na sezónní chřipku je ve Spojených státech každým rokem 36 000. lidí.

Odborníci jsou toho názoru, že údaje o 36 000 úmrtích na chřipku, které uvádí CDC, a následně ji každým rokem rozšiřují sdělovací prostředky, jsou značně zkreslené. V eseji publikované v roce 2006 v „Listech amerických lékařů a chirurgů“ uvádějí dr. David Ayoub a dr. F. Edward Yazbak, že z přehledu údajů o úmrtích, takzvaného NVSS (National Vital Statistics System) vyplývá, že „tyto odhady jsou velmi přehnané“.

Vysvětlují, že NVSS hlásí předběžné statistiky úmrtí a rozlišuje mezi případy úmrtí souvisejícími s chřipkou a případy úmrtí souvisejícími se zápalem plic.

„Když je pak publikována závěrečná zpráva, úmrtí na chřipku jsou zkombinována s mnohem častějšími úmrtími na zápal plic, což má za následek přehnané údaje o úmrtích na „chřipku“, uvádějí.

„Úmrtnost související se zápalem plic v důsledku imunosupresiv, AIDS, podvýživy a různorodosti dalších predisponujících zdravotních stavů je zkombinována s úmrtností na běžnou sezónní chřipku,“ poukazují lékaři.

„Skutečný počet úmrtí souvisejících s chřipkou v letech 1997 – 2002 se každoročně pohybuje od 257 do 1765,“ uvádějí.

„Tyto údaje bývají dále zveličovány kombinováním úmrtí na laboratorně potvrzené chřipkové infekce s případy postrádajícími laboratorní potvrzení,“ říkají. „Během daného období se každým rokem vyskytlo necelých 100 případů potvrzených úmrtí způsobených chřipkovým virem.“

„Úmrtnost žen v reproduktivním věku byla velmi nízká, přibližně jedna za rok,“ poznamenávají.

Na hlavní stránce CDC o chřipce stojí, že na toto onemocnění umírá ve Spojených státech každoročně 36 000 lidí. Pokud ale budete pátrat o něco usilovněji, říkají, zjistíte, že skutečný počet lidí, kteří zemřeli v roce 2005 na chřipku, byl podle nejnovějších dostupných údajů 1805.

„V roce 2004 byl skutečný počet úmrtí souvisejících s chřipkou 1100,“ uvádí dr. Mercola na svých webových stránkách.

„Statistiky, které uvádí CDC, jsou zkreslené, částečně proto, že řadí ty, co umírají na zápal plic, mezi ty, co umírají na chřipku, tudíž výsledkem jsou nepřesné údaje,“ píše.

K 2. říjnu 2009, pět měsíců od začátku pandemie, uvádí Světová zdravotnická organizace jen 4108 úmrtí na prasečí chřipku globálně, bez jakékoli vakcinace.

Pohlížíme-li na tato čísla perspektivně, považte, že v roce 2005 zemřelo ve Spojených státech podle údajů amerického ministerstva dopravy přes 43 000 lidí při dopravních nehodách.

Rizika převažují nad užitkem

Ze studií rovněž vyplývá, že chřipkové vakcíny nefungují, především u dětí. 19. května 2009 předložili výzkumníci na Mezinárodní konferenci Americké hrudní společnosti v San Diegu studii, která zjistila, že u dětí, které obdržely trivalentní inaktivovanou chřipkovou vakcínu (TIV), bylo třikrát větší riziko hospitalizace kvůli chřipce než u dětí, které očkovány nebyly.

Za účelem určení, zda byla chřipková vakcína efektivní při snížení počtu hospitalizací během následných chřipkových epidemií v osmi letech za sebou, provedli výzkumníci studii zahrnující 263 dětí ve věku od 6 měsíců do 18 let, hodnocených na klinice Mayo v letech 1996 až 2006, s laboratorně potvrzenou chřipkou a přezkoumanými záznamy, aby určili, které děti byly před propuknutím nemoci a hospitalizací proti chřipce očkovány.

Podle studie vakcína nejenže nechránila před chřipkou, ba dokonce byly očkované děti víc nemocné než ty, které očkovány nebyly. Což znamená, že celých těch osm let, na které se studie zaměřila, platili zdravotní pojišťovny, vládní programy i rodiče cenu zcela zbytečných vakcín, návštěv u lékařů a trojnásobného počtu s chřipkou souvisejících hospitalizací, a děti přitom trpěly těmi nejkrutějšími následky.

Na webových stránkách s názvem „Zdravý skepticismus“ se 21. září 2009 objevilo pojednání z názvem: „Tváří v tvář prasečí chřipce, zdravý rozum a věda,“ v němž Juan Gérvas, čestný profesor v otázkách veřejného zdraví na lékařské fakultě Autonomní univerzity ve španělském Madridu píše, že „vakcína proti sezónní chřipce je u dětí a dospívajících relativně neúčinná. Poměrem účinnosti je 33%, a u dětí do dvou let věku je absolutně zbytečná.“

„Existují pochybnosti, nakolik účinná je v prevenci chřipky u dospělých a starých lidí,“ dodává.

„O účinnosti a bezpečnosti vakcíny proti prasečí chřipce, která je připravená k dodání na trh, nevíme vůbec nic,“ poukazuje profesor Gérvas.

29. dubna 2008 se na stránkách Psychorg.com objevil článek s názvem: „Vakcíny proti chřipce nesnižují riziko úmrtí“, ve kterém podle výzkumníků z kanadské Alberty „všeobecně rozšířený názor, že vakcinace proti chřipce snižuje celkové riziko úmrtnosti u starších osob, při podrobném pečlivém přezkoumání neobstojí.“

Studie publikovaná v září roku 2008 v American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, publikaci Americké hrudní společnosti, zkoumala přes 700 odpovídajících starších subjektů, z nichž polovina byla očkována vakcínou proti chřipce a polovina ne.

„Po ověření množství proměnných, které nebyly z velké většiny vzaty v předchozích studiích v úvahu nebo jednoduše nebyly dostupné, dospěli výzkumníci k závěru, že jakákoli prospěšnost očkování, ‘pokud vůbec nějaká byla‚ byla velmi malá a ze statistického hlediska bezvýznamná a obtížně rozpoznatelná,‘“ stálo ve zprávě.

„I když poměr vakcinace starší populace stoupl během posledních dvou desetiletí ve Spojených státech z 15 na 65 procent, nedošlo k žádnému odpovídajícímu poklesu v příjmu pacientů k hospitalizaci ani k celkovému snížení úmrtnosti,“ řekl PhDr. Dean Eurich, klinický epidemiolog a profesor-asistent na Škole veřejného zdraví při Albertské univerzitě.

„Dále, jen okolo 10% úmrtí během zimního období ve Spojených státech lze připsat na vrub chřipce, tudíž tvrzení, že vakcína může o 50% snížit počet všech úmrtí, je podle našeho názoru nepřijatelné,“ dodal.

2. května 2006 přinesl kanadský list National Post zprávu, že „kanadský první experiment s univerzálními protichřipkovými, zadarmo poskytovanými vakcínami, stál ontarijské daňové poplatníky přes 200 milionů dolarů, ovšem zdá se, že nijak nezamezil šíření chřipky,“ jak se uvádí v nové studii.

„Ontarijská iniciativa, první světová univerzální protichřipková kampaň, rozděluje kolem pěti milionů dávek vakcíny ročně, při současných nákladech mezi 50 až 55 miliony dolary, včetně reklamy,“ uvádí Post, přičemž cituje ministerstvo zdravotnictví.

V listu dále stojí, že široce propagovaná nabídka očkování zdarma pro všech 12 milionů obyvatel Ontaria byla představena v roce 2000, aby se pokusila snížit nápor pacientů s chřipkou na lékařské pohotovosti, a zamezila následkům a závažnosti onemocnění.

„Podle výsledků výzkumu Ottawské univerzity, publikovaných v listu Vaccine počet onemocnění chřipkou od počátku uvedení programu do praxe v roce 2000 v provincii vůbec nepoklesl,“ uvádí Post.

„Ve skutečnosti,“ stojí v listu Post, „průměrný měsíční výskyt viru během prvních pěti let programu povyskočil, ačkoli výzkumníci jsou toho názoru, že je ještě příliš brzy tvrdit, že čísla jsou skutečně na vzestupu.“

„Jediné, co víme, je, že počty onemocnění chřipkou nepoklesly, a přitom se utratila spousta peněz,“ řekla Dianne Groll, profesorka Ottawské univerzity, která vedla studii. „Program byl navržen k tomu, aby snížil výskyt chřipky, jenže to se bohužel nestalo.“

Doktorka Grollová překontrolovala záznamy o laboratorně potvrzených případech chřipky nahlášených kanadskému ministerstvu zdravotnictví v letech 1990 až 2005 a zjistila, že počet onemocnění mezi lety 1990 a 2000, kdy byl program zahájen, byl 109 na 100 000 obyvatel Ontaria. Od okamžiku zahájení kampaně „vyskočil na 164“, stojí v listu Post.

Stojí za povšimnutí, že studie rovněž zjistila, že počet onemocnění chřipkou v Ontariu se nezměnil v poměru k ostatním provinciím.

Zdroj: http://www.naturalnews.com/027301_swine_flu_influenza_pandemic.html

190 zdravotních sester ve Švédsku má po očkování proti tzv. prasečí chřipce vážné problémy se zdravím

Ředitelka švédského Institutu pro nakažlivé choroby Annika Lindeová udala těmto alarmujícím hlášením dokonce pozitivní směr, při čemž řekla: „Očkovací látka má více vedlejších účinků než očkovací látka proti normální chřipce.”
Více na: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9688

Vakcíně proti prasečí chřipce ve Švédsku podlehlo víc lidí než nemoci samé

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/182663-vakcine-proti-praseci-chripce-ve-svedsku-podlehlo-vic-lidi-nez-nemoci-same.html”>

Zisky živená propaganda očkování proti prasečí chřipce – odřete je co nejvíc, 1. část

Autor: Evelyn Pringle

Farmaceutický průmysl, společně s představiteli veřejného zdravotnictví a hlavními sdělovacími prostředky jednajícími jako masový marketingový tým, mají v úmyslu spustit tu největší ziskovou kampaň na světě. Švindl o prasečí chřipce, páchaný na celosvětové úrovni, vyprodukuje dosud nevídané zisky z neexistující pandemie.

Obamova administrace prohlásila šíření prasečí chřipky za veřejného nepřítele 26. dubna 2009. Tisková agentura The Associated Press dne 11. června 2009 oznámila, že „Prasečí chřipka je nyní formálně pandemií, a to na základě prohlášení zdravotnických odborníků OSN, které urychlí produkci vakcíny a podnítí vládní financování boje proti první globální chřipkové epidemii za 41 let.“

„Vedoucí představitel Světové zdravotnické organizace Dr. Margaret Chan učinila dlouho očekávané prohlášení poté, co OSN uspořádala krizovou schůzku s odborníky na chřipku a prohlásila, že se přesouvá do fáze 6 – nejvyšší pohotovostní úroveň organizace – což znamená, že pandemie propukla,“ oznámila agentura AP.

Od té doby, co bylo učiněno oznámení o nejvyšší pohotovostní úrovni, vyšlo najevo, že jediným pravdivým odhadem byl ten, že výrobci léčiv zažívají příliv dolarů proudících do jejich „truhlic“.

Americká vláda „přidělila firmám 1,8 miliard dolarů na výrobu vakcíny proti prasečí chřipce,“ napsal list Reuters 30. září 2009, v článku s titulkem „Velké farmaceutické firmy jsou zpátky v chřipkovém byznysu“.

„Tento týden oznámily tři velké americké farmaceutické firmy zahájení jednání o vakcínách,“ poznamenal Reuters. Týkalo se to firem Johnson&Johnson, Abbot Laboratories a Merck.

“Abbott Laboratories koupila za 6,6 miliardy dolarů jistou belgickou firmu na výrobu léčiv společně s její linkou na výrobu protichřipkových vakcín. Johnson&Johnson investovali 444 milionů do nizozemské biotechnické firmy (Crucell), která vyvíjí a vyrábí protichřipkové vakcíny. Firma Merck, která již vyrábí vakcíny proti pásovému oparu a jiným nemocem, podepsala smlouvu o distribuci vakcíny vyráběné australskou farmaceutickou firmou CSL,“ oznámily ABC News 14. října 2009.

„I menší biotechnické firmy usilují o určitý podíl na tomto dění, poněvadž výroba vakcín je jednou z nejrychleji se vyvíjejících oblastí výzkumu v biotechnickém průmyslu,“ uvedly ABS News.

Dr. Robert Belshe, ředitel univerzitního střediska pro výrobu vakcín v Saint Louis, sdělil agentuře Reuters, že Spojené státy jsou na pokraji doporučení, aby se všichni občané nechali očkovat proti chřipce. „Máme z.ruba 270 milionů lidí, kteří by měli být očkováni, Jde o velký trh. Myslím, že výrobci právě začínají držet krok s požadavky,“ řekl.

„Trh s vakcínami zažívá nebývalý rozmach. Jedná se o oblast obrovitého růstu pro farmaceutické firmy v době, kdy se jiným oblastem tolik nevede,“ řekl ABS News Bruce Carlson, mluvčí firmy Kalorama, která se věnuje průzkumu trhu. 1.října 2009 pod titulkem „Vical se podílí na výnosném kontraktu s námořnictvem o H1V1“ firma Fierce Vaccines radí: „Každý, kdo pochybuje o pravdivosti zpráv o H1V1, by se měl dnešního rána podívat na cenu akcií firmy Vical.“

„Vývojce vakcíny oznámil uzavření skromné 1,3 milionové smlouvy s námořnictvem, na financování výroby a testování své vakcíny proti prasečí chřipce, a cena akcií firmy stoupla o 22 procent,“ stálo ve zprávě.

29. září 2009 oznámila agentura Reuters, že chřipková pandemie H1V1 není „prvním propuknutím chřipky, které zvedlo cenu akcií malých výrobců vakcín.“

„Strašák ptačí chřipky H5N1, který začal obcházet svět v roce 2005, podnítil podobný vzestup,“ stálo ve zprávách. „A prohlášení firem ve sdělovacích prostředcích z té doby se v mnohém podobají těm, s nimiž přicházejí firmy dnes.“

„Tak například firma Vical v květnu 2006 oznámila, že její vakcína proti ptačí chřipce ochraňuje před virem H5N1 myši a fretky,“ rozpomíná se Reuters. „Tento rok řekli, že jejich vakcína proti H1N1 chrání králíky a myši. Po tomto prohlášení o hodně stoupla cena jejich akcií.“

Výrobci vakcín financují studie

10. září 2009 přinesl list MedPage Today titulek: „Vakcíny proti viru H1N1, bezpečné a imunogenní v jediné dávce.“

„Ukázalo se, že dvě vakcíny ve stadiu výzkumu proti pandemické chřipce způsobené virem H1N1 jsou bezpečné a provokují masivní imunitní reakci již v jedné dávce,“ ohlásil list MedPage.

„Tyto objevy,“ stálo tam, „uvedené ve dvou předběžných zprávách publikovaných dnes online v New England Journal of Medicie – jsou ujišťující, prohlásili odborníci.“

První zpráva pochází z australské studie podpořené biofarmaceutickou společností CSL a australským ministerstvem zdravotnictví. „Všichni autoři prohlásili, že jsou zaměstnanci CSL a několik jich udává, že vlastní akcie firmy,“ uvádí MedPage.

Druhá zpráva je britská studie podpořená univerzitní nemocnicí v Leicesteru a farmaceutickou firmou Novartis. Vedoucí studie, Dr. Ian Stevenson, „nahlásil finanční propojení s Novartis Vaccines, Sanofi Pasteur, Baxter Vaccines, Hoffmann-La Roche a GlaxoSmithKline,“ uvedl list MedPage.

Vysoké zisky

21. září 2009 uvedla agentura Reuters, že Spojené státy objednaly 222 milionů dávek vakcíny proti H1N1 od pěti výrobců léčiv, mezi nimiž byly GlaxoSmithKline, Sanofi-Pasteur, australská CSL, zdravotně-imunologická divize firmy AstraZeneca a Novartis.

SCL má kontrakty na dodávky antigenu do Spojených států v celkovém množství za 180 milionů dolarů. Sanofi-Pasteur dodá do Spojených států více než 100 milionů dávek, v celkové hodnotě 690 milionů dolarů.

Podle Gazette.net uvedla Medimmune dne 25. září 2009, že „obdržela federální dodávku na dalších 29 milionů dávek své nosní chřipkové vakcíny proti viru H1N1, čímž byla celková objednávka zvýšena na více než 40 milionů dávek, v celkové hodnotě zhruba 453 milionů.

Společnost Seeking Alpha uvedla 24. srpna 2009, že „švýcarská firma Novartis obdržela v červenci objednávku v celkové hodnotě 346 milionů dolarů za antigen a 343,8 milionů dolarů za přídatnou látku, což dohromady činí 690 milionu dolarů.“

Fierce Pharma uvedla v říjnu 2009, že podle nejnovějších odhadů vytěžila společnost GlaxoSmithKline z pandemie již kolem 4,8 miliard dolarů, a sice z vakcíny Pandemrix, protivirového léku Relenza a dalších produktů jako protivirové obličejové masky a diagnostické chřipkové testy.

11. června 2009 přišla Kalorama Information s tiskovým prohlášením nadepsaným: „Nová zpráva předpovídá do roku 2013 více než zdvojnásobení prodeje vakcíny.“

Nová zpráva s titulkem „Vakcíny 2009: Analýzy světového trhu, klíčoví hráči a kritické trendy v rychle se měnící průmyslu“ předpovídá, že se trh „do roku 2013 více než zdvojnásobí díky masivním dodávkám nových produktů a zvyšujícímu se použití současných produktů po celém světě,“ napsala Kalorama.

V tiskovém prohlášení popsala Kalorama rok 2008 jako další „hvězdný rok pro světový trh s vakcínami“, v němž vzrostl prodej od roku 2007 o 21,5% a dosáhl 19,2 miliard.“

„Jen pár oblastí farmaceutického průmyslu zažilo ve světovém měřítku tak rychle rostoucí odbyt, jaký zažívá trh s vakcínami,“ poznamenala Kalorama.

Švindl s antivirovým lékem

15. října 2009 přinesl list Financial Times titulek „Tamiflu zvedá prodejní cifry firmy Roche,“ a napsal, že prodejní cifry se zvýšily v důsledku obrovského nárůstu požadavku na Tamiflu uprostřed trvalého strachu z globální chřipkové pandemie.“

Prodej Tamiflu za 1,9 miliardy dolarů v prvních devíti měsících byl čtyřikrát větší než prodej léku za stejnou dobu v loňském roce, a prodejní cifry za třetí čtvrtletí byly „téměř desetkrát vyšší než ve stejné době minulý rok“.

22. července 2009 oznámil Business Week, že GlaxoSmithKline „očekává do konce roku trojnásobné zvýšení roční produkce svého inhalačního protivirového léku Relenza, až na 190 milionů dávek.“

„Prodejní cifry týkající se léku Relenza za tři měsíce dosáhly k 30. červnu 99 milionů, a to od pouhých 5 milionů ve druhém čtvrtletí roku 2008.“

Prodejní cena Tamiflu ve střední dávce na DrugStore,com byla dne 26. srpna 2009 93 dolarů za balení s deseti 75miligramovými kapslemi. Jeden inhalátor s Relenzou stojí na DrugStore.com 64 dolarů.

A tak budou jediným přínosem, který vzejde z propagandistické kampaně proti prasečí chřipce, výlučně zisky farmaceutického průmyslu.

Zdroj: http://www.naturalnews.com/027294_swine_flu_vaccines_H1N1.html

Newyorské zdravotní úřady ustupují obrovskému odporu lékařů a sester, odvolávají povinné očkování proti H1N1

New York odvolává nařízení o tom, že všichni zdravotní pracovníci musí být povinně očkováni proti H1N1 chřipkovému viru, oznámili ve čtvrtek státní úředníci na základě nedostatku vakcín.
Původně museli být všichni zdravotníci očkování do 30. listopadu, jinak by riskovali disciplinární tresty.
Zdroj: http://www.cnn.com/2009/HEALTH/10/23/new.york.flu.vaccine/index.html?eref=rss_topstories

Deset otázek o protichřipkových vakcínách, na které odmítají lékaři a zdravotní autority odpovědět

Autor: Mike Adams

Mytologie o vakcinaci zůstává rozšířená jak v západní medicíně, tak ve sdělovacích prostředcích. Zastánci očkování vehementně tvrdí, že je aplikace vakcín „vědecky odůvodněná“, ukázalo se o nich, že jsou „efektivní“ a jsou „dokonale bezpečné“.

Skutečně? Kde jsou ony vědecké důkazy? Jak vychází najevo, žádné neexistují. Vakcíny proti chřipce (včetně vakcíny proti prasečí chřipce) jsou založeny výlučně na vakcinační mytologii, která předpokládá, že všechny vakcíny fungují a o žádných vakcínách nelze z vědeckého hlediska pochybovat. Kdokoli, kdo se odváží pochybovat o bezpečnosti nebo účinností vakcín, je vzápětí označen za nebezpečného pro veřejné zdraví a odsunut na okraj vědecké společnosti.

Následuje deset otázek, na které vakcínu prosazující lékaři a zdravotní autority rezolutně odmítají odpovědět:

1) Kde jsou namátkové, dvojitě slepé, vakcínu a placebo srovnávající studie, dokazující, že jsou protichřipkové vakcíny bezpečné a účinné?

Odpověď: Žádné neexistují.

2) Kde jsou v tom případě „vědecké důkazy“ podporující myšlenku, že protichřipkové vakcíny vůbec účinkují?

Odpověď: kromě „kohortních studií“ žádné neexistují. A kohortní studie byly veskrze odhaleny. Vědecky řečeno, neexistuje ani střípek poctivých důkazů, že by vakcíny proti chřipce vůbec fungovaly.

3) Jak může být metylrtuť (Thimerosal, konzervant používaný ve vakcínach) vstřikována jako bezpečná látka do lidského těla, když je rtuť extrémně nebezpečný toxický těžký kov?

Odpověď: Vůbec není bezpečná. Metylrtuť je jed. Společně s dalšími přídatnými látkami ve vakcínách objasňuje skutečnost, proč trpí tolik lidí po aplikaci vakcín autismem nebo vedlejšími neurologickými negativními účinky.

4) Proč zprávy zamlčují údaje o dětech a dospělých trpících neurologickými poruchami, otoky mozku, záchvaty, ba dokonce o případech úmrtí objevujících se po aplikaci vakcín proti chřipce nebo HPV?

Odpověď: Protože vakcíny jsou nebezpečné. Výrobci vakcín všechny takové údaje rutinně vypouštějí – bez ohledu na to, kolik jich je hlášeno – jako „náhodné“.

5) Proč lékaři nedoporučují jako ochranu proti chřipce vitamín D, zvlášť když vitamín D aktivuje imunitní odpověď organismu mnohem lépe než vakcína?

Odpověď: Protože vitamín D nelze patentovat a prodávat jako „léčivo“. Můžete jej svému organismu dodat sami. Pokud chcete více vitamínu D, dokonce k tomu ani nepotřebujete doktora, a lékaři neradi doporučují věci, kvůli kterým je nepotřebujete.

6) Pokud by lidské bytosti potřebovaly ke svému přežití vakcíny, jak je možné, že lidé vůbec přežili od pravěku až doposud?

Odpověď: Lidský genetický kód je již nastaven na to, aby vás automaticky chránil proti vetřeleckým mikroorganismům (pokud máte dostatek vitamínu D).

7) Pokud protichřipková vakcína nabízí ochranu proti chřipce, proč jsou lidé, kteří se nakazí chřipkou, často titíž, co jsou proti chřipce očkovaní?

Odpověd: Protože ti, kdo jsou nejvíce náchylní vůči chřipce, jsou titíž lidé, kteří mají slabou adaptabilní odpověď na vakcíny a jejich organismus si nevybuduje protilátky. Jinými slovy, protichřipkové vakcíny „fungují“ jenom u lidí, kteří je nepotřebují. (A mimochodem, dokonce ani vytvoření protilátek neznamená skutečnou ochranu před chřipkou.)

Pokud vakcína proti chřipce skutečně funguje, proč nedošlo k žádnému výraznému nárůstu úmrtí způsobených chřipkou v roce 2004, kdy byl nedostatek protichřipkových vakcín a celkový počet očkovaných poklesl oproti minulým letům o 40%?

Odpověď: Počet úmrtí nevzrostl. Vakcinace by mohla poklesnout na nula procent a stále byste nezaznamenali žádnou změnu v počtu lidí umírajících na chřipku. To proto, že vakcíny proti chřipce jednoduše nefungují.

9) Jak mohou protichřipkové vakcíny snižovat úmrtnost o 50% (jak se tvrdí), když pouze 10% úmrtí v období zimy souvisí s chřipkou?

Odpověď: Nemohou. Ona padesátiprocentní statistika je příkladem podvodného medicínského marketingu. Pokud mám v místnosti 100 lidí, vezmu 50 nejzdravějších lidí a dám jim lízátko. Potom nemohu vědecky tvrdit, že „lízátka dělají lidi zdravými“. Což je v podstatě stejná logika jako zmíněné tvrzení o „50 procentním snížení úmrtnosti“ na chřipku díky vakcínám.

10) Pokud vakcíny proti chřipce tak dobře fungují, proč se výrobci léků a zdravotní autority tolik zdráhají podrobit je nahodilým, dvojitě slepým studiím porovnávajícím je s placebem?

Odpověď: Třebaže tvrdí, že takové studie by byly „neetické“, co je neetičtějšího než každý rok stále dál očkovat stovky milionů lidí zcela zbytečnými, škodlivými vakcínami, jejíchž účinnost není podpořena jediným poctivým důkazem?

Vakcinační voodoo?

Výroba vakcín je o penězích, ne o skutečném nabízení imunitní ochrany proti chřipce. Zda lidé dostanou chřipku či nikoli je pro farmaceutické společnosti, kterým jde v podstatě jen o zisky, nepodstatné. Nejvíc jim záleží na tom, aby se lidé dál nechávali proti chřipce očkovat, a k tomu, aby se to dělo, je třeba prosazovat vakcinační mytologii, která dnes zamořuje myšlení lékařů a zdravotnických autorit.

Byly doby, kdy všichni „dobří“ lékaři věřili na pouštění žilou. Mysleli si, že nemoci způsobují zlí duchové, a vypouštění pint krve z pacienta mělo člověka od zlých duchů očistit a urychlit hojení. Jakýkoli lékař, který pochyboval o vědecké správnosti pouštění žilou, byl označen za „odpůrce“. Všichni „dobří“ doktoři říkali: „My víme, že pouštění žilou funguje, takže nepotřebujeme žádnou vědu, která by tuto skutečnost podpořila.“

Dnes slyšíte v podstatě stejnou věc o vakcínách. „My víme, že účinkují,“ tvrdí lékaři, „takže nepotřebujeme žádné vědecké důkazy, které by to potvrzovaly.“ Kdokoli, kdo pochybuje o bezpečnosti protichřipkových vakcín (nebo vakcín proti H1V1) je označen za „odpůrce“. Kdokoli, kdo vyžaduje solidní vědecké důkazy podporující účinnost vakcín, je nazýván potížistou. Oni žádný důkaz nepotřebují. Vědí, že vakcíny účinkují.

Pokud je tomu tak, proč se vůbec namáhat s tím, že je budeme nazývat léčivem? Proč jim rovnou neříkat VOODOO? Proč neprovázet očkování máváním kouzelné hůlky a zaříkáváním? Možná by lékaři měli říkat svým pacientům, aby před aplikací vakcíny „drželi palce“, protože tak bude vakcína „lépe účinkovat“?

Vážně. Všechno, co lékaři označují za „šarlatánství“, ať už to souvisí s homeopatií, bylinami nebo energetickou medicínou, nyní dělají lékaři sami, když přijde na vakcíny. Praktikují stejné „šarlatánství“, z něhož obviňují jiné.

To mne přivádí k důležitému poznatku o moderní medicíně: MOJE šarlatánství je v pořádku, ale VAŠE šarlatánství není!

Takový je přístup lékařů a zdravotnických autorit prosazujících očkování. Pokud je toto šarlatánství široce podporováno zdravotnickými masami, pak k čertu s nějakými vědeckými důkazy.

Aby bylo šarlatánství akceptováno, potřebuje pouze dobrou společnost, nikoli dobrou vědu.
Proč je přírodní medicína podstatně bezpečnější?

Zastánci vakcinace by mohli samozřejmě namítnout, nu, jenže vy nemáte ani žádné důkazy podporující účinnost vašich protivirově působících bylin nebo vašich medicínských čajů nebo vitamínu D. Jenže tím, že to říkají, jim uniká podstata: Potraviny, byliny a doplňky jsou všechno přírodní, biokompatibilní léčivé prostředky, které jsou součástí lidských zkušeností po celou dobu, co člověk obývá tuto planetu. Na druhé straně chemická injekce ostrou jehlou, která probodává kůži, je extrémně intervenční. Je nepřirozená a v mnoha ohledech velmi radikální. Jako taková si vyžaduje mnohem spolehlivější vědecké důkazy než něco, s čím se lidské bytosti vyvíjejí odnepaměti.

Potraviny, byliny a přírodní prostředky jsou kolem nás po miliony let. Vakcíny existují necelou stovku let a rutinní očkování proti sezónní chřipce je opravdu tvrdě prosazováno pouze posledních necelých dvacet let. Neexistují žádné záznamy o jejich účinnosti. Nejsou přirozené, nejsou kompatibilní s lidskou biologií, a obsahují mimořádně toxickou substanci, která zjevně nepatří do lidského těla.

Vycházeje z těchto extrémů, tíže důkazů podporujících jak bezpečnost, tak účinnost padá na ty, kdo je obhajují. A přesto až do dnešního dne nebyl žádný takový důkaz předložen… ba dokonce na něm nikdo nepracuje. Dokonce ani neexistuje plán, aby někdo potvrdil, zda protichřipkové vakcíny skutečně fungují. Jediným plánem je jednoduše dělat „obvyklý byznys“ a dál lidi očkovat, ať už to ve skutečnosti účinkuje nebo ne.

Jehly k aplikaci vakcín by byly mnohem poctivější, kdyby se vyráběly ve tvaru otazníků.

Protichřipkové vakcíny jsou voodoo moderní medicíny.

Vážně. Stejnou úroveň ochrany proti chřipce byste měli, kdybyste si přinesli na kliniku svoji osobní voodoo loutku a nechali očkovat ji místo sebe!

Což je ve skutečnosti zajímavá myšlenka. Mohli bychom opravdu redukovat náklady národní péče o zdraví, kdybychom prostě aplikovali západní medicínu na naše voodoo loutky místo na naše skutečná těla. Dostali jste rakovinu? Tak můžete otrávit svoji voodoo loutku chemoterapií. Vedlejší účinky jsou prakticky nulové. Potřebujete operaci srdce? Nechejte udělat by-pass svojí loutce (je to mnohem méně komplikované). Chcete ochranu před zimní chřipkou? Dejte očkovat loutku. Je to rychlé a bezbolestné.

Výsledky by nebyly o nic horší než to, co lidé prožívají právě teď. Ve skutečnosti by se v mnoha případech možná cítili lépe.

Zdroj: http://www.naturalnews.com/027258_vaccines_flu_vaccine.html

Václav Klaus: za tzv. epidemií prasečí chřipky stojí z velké části farmaceutická lobby a masmédia, v případě povinného očkování budu první, který bude protestovat

Reakce prezidenta republiky na dopis ing. Hradila
zde: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9668
a zde: http://prasecichripka.blog.cz